Správa CHKO Český ráj >> Charakteristika oblasti >> Pískovcový temperátní fenomén

Pískovcový temperátní fenomén

V odborných kruzích dosud nepanuje jednotná shoda v definování pojmu "jeskyně"; vytvoření pevné hranice mezi podzemními 
a povrchovými tvary sama příroda pro jejich morfologickou rozmanitost často ani neumožňuje, což je velmi dobře patrné 
také na příkladu pískovcového fenoménu Českého ráje. Na místě je proto i ochrana ostatních jevů, které jsou s jeskyněmi 
v přímé příčinné souvislosti - uváděno již v komentovanén znění zákona o ochraně přírody a krajiny (Pekárek - Damohorský - Průchová - Pálenská, Brno 2000). Z hlediska environmentálního i vědeckého zákon č. 114/1992 Sb. oprávněně deklaruje 
i ochranu ryze povrchových přírodních jevů, které se vytvořily v témže geologickém tělese a sdílejí s ním vědecký a estetický význam, případně spoluvytvářejí podmínky pro živou složku systému (§ 10, odst. 4). Jako příklad povrchových jevů zákon uvádí 
ve vápencových horninách obvyklé krasové závrty, škrapy, ponory či vývěry. Jeskyně nebo tzv. přechodné tvary, jakými jsou v pískovcovém mezoreliéfu mělké skalní výklenky a převisy, (dále jen "skalní dutiny") jsou ve smyslu zákona chráněny jako celek, tj. včetně jejich výplní, výzdoby a přírodních jevů v nich (§ 10 - "Ochrana a využití jeskyní").

Z hlediska neživé přírody spočívá hodnota skalních dutin (jeskyní) v pískovcích Českého ráje ve vysoké výpovědní hodnotě 
o procesech, které v tomto regionu proběhly v geologické a historické minulosti.

"Paměťový záznam" je v zásadě trojího druhu:

  • Geologické profily druhohorními pískovcovými usazeninami s nálezy zkamenělin, poloh přepracovaných činností mořských živočichů, či sedimentárními cykly dokumentujícími změny či výkyvy parametrů prostředí v době před cca 100 miliony let.
  • Nezpevněné sedimentární výplně dutin chronologicky často zahrnují celé období holocénu (posledních 11,5 tisíce let), případně též pozdního pleistocénu, výjimečně ale mohou obsahovat i uloženiny starší (např. Jislova jeskyně v PR Klokočské skály, kde byla archeologicky zjištěna kulturní vrstva datovaná do mladší fáze středního paleolitu, tj. 100 000 -
    40/35 000 př. n. l.). Jako takové obsahují výplně nesmírně cenný a ne zcela prozkoumaný klimatologický záznam,
    dále záznam archeologický (dle současného stavu poznání platí pro více něž 90% prostornějších skalních dutin) a paleontologický (zvířecí kosti, ulity měkkýšů, fragmenty zuhelnatělých dřev, výjimečně rostlinné pyly). Písčité (písčito-hlinité) výplně skalních dutin Českého ráje zároveň poskytují životní prostor některým živočichům.
  • Samotné povrchové tvary pískovcových skal, zvláště pod převisy, na řícených blocích či v jeskyních jsou svérázným paměťovým médiem; při správné interpretaci mohou posloužit zejména k rekonstrukcím vývoje skalního města v posledních cca 1000 - 5000 let. Nesporná je jejich estetická hodnota a unikátnost některých tvarů ve světovém měřítku.

Mnohé rostlinné a živočišné druhy jsou vázány na prostředí skalních dutin. Např. v roce 2001 byla v Příhrazských skalách nalezena kapradina vláskatec tajemný, jež roste velmi vzácně na temných a vlhkých římsách a na okrajích jeskyň. 
Je tak nenápadná, že botanik musí mít s sebou lupu, aby ji poznal v porostech řas, lišejníků, játrovek a mechů, které obývají vlhké skály. Skalní prostředí vytváří stanoviště, které vyhledávají výři, krkavci a dravci. Velmi zajímavou a ekologicky významnou skupinou živočichů jsou netopýři, kteří jsou závislí na existenci jeskyní, sloužících jim nejen pro jejich přezimování, 
ale i pro rozmnožování (např. kriticky ohrožený vrápenec malý). K významným skalním druhům patří i bezobratlí živočichové 
(z pavouků např. křižák temnostní). Zvláště chráněné rostliny nebo živočichové jsou stejně jako lokality jejich výskytu (kde rostou, žijí nebo pobývají) chráněny zákonem. Zvláště chráněné rostliny nebo živočichové jsou stejně jako lokality jejich výskytu 
(kde rostou, žijí nebo pobývají) chráněny zákonem (§ 49 a 50 zák. 114/1992 Sb.). Je zapotřebí zdůraznit, že rozmanitost pískovcového fenoménu Českého ráje řadí toto území mezi světově nejhodnotnější pískovcové oblasti temperátní zóny; 
ne náhodou bylo proto 10 skalních měst Českého ráje nominováno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Činnost většího množství osob nebo častá návštěvnost pískovcových skalních dutin musí mít nutně následující negativní efekty:

  • rušení živočichů od hnízdních aktivit, odpočinku, spánku apod.;
  • degradace rostlinného krytu skal chůzí, odkládáním věcí aj. (rovněž výrazná je eroze ve svazích pod jeskyněmi);
  • poškozování sedimentárních výplní zarovnáváním povrchu, její těžbou (často při budování nelegálních tábořišť), zahrabáváním odpadu, usazováním různých dřevěných konstrukcí, zahlubováním ohnišť, ale i běžným pohybem osob (některé lokality Českého ráje nesou např. informace o charakteru krajiny ve středním holocénu v podobě fosilních nálezů jen 2 - 3 decimetry pod povrchem). Jen v mikroregionu Příhrazské vrchoviny došlo za posledních 30 - 40 let k vážnému narušení sedimentární výplně u čtvrtiny z evidovaných 50 speleoarcheologických lokalit; srovnatelná je situace
    v PR Klokočské skály a na maloskalské Drábovně
  • poškozování mikroreliéfu oděrem či úmyslným rytím do povrchu;
  • šetrný pohyb osob může rovněž poškodit velmi vzácně se vyskytující "kořenové útvary" - unikátní, nově poznaná forma jeskynní mykorrhizy (její výzkum započal na území ČR až v 80. letech 20. století);

I v případě, že bude vyloučení všech těchto vlivů deklarováno, nelze jej ve větší skupině lidí prakticky zajistit.

Odstavec 2 § 10 zákona č. 114/1992 Sb. jasně hovoří o všeobecném a bezvýjimečném zákazu poškozovat, ničit či upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav (vč. přírodních jevů na povrchu a pod zemí, které jsou s jeskyněmi "v přímé příčinné souvislosti" - odst. 4). Pro průzkum nebo výzkum jeskyně (skalní dutiny) je nutný souhlas orgánu ochrany přírody (výjimku nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků). Jiné využití "jeskyní" (ve smyslu § 10) zákon nezná. Nutno shrnout, že skalní dutiny s dochovanou nezpevněnou sedimentární výplní potenciálně vždy obsahují "paleontologické nálezy" (pojem definován v § 3 zákona o ochraně přírody a krajiny) - ty jsou chráněny podle § 11 zák. 114/1992 Sb. a obvykle také nálezy archeologické. Archeologické nálezy jsou chráněny podle tzv. památkového zákona (tj. zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zejména zák. č. 242/92 Sb. a 320/2002 Sb.). Archeologická část památkového zákona se blíží evropskému standardu, formulovanému v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltské konvenci (č. 99/2000 Sb. mezinárodních smluv), k níž ČR v rámci sjednocování Evropy přistoupila, takže od 23. září 2000 je pro nás závazná, je součástí našeho právního řádu a ústavní zákon č. 395/2001 Sb. dokonce ustanovuje v některých případech její nadřazenost nad našimi zákony. Každý stát se jejím podpisem mj. zavazuje, že zajistí, aby archeologická naleziště byla narušována co nejméně a maximum archeologických nálezů aby bylo chráněno na původním místě v zemi (čl. 4, odst. ii). Archeologickými nálezy jsou ve smyslu památkového zákona a v nejnovějším pojetí všechny věci movité (např. keramika, kamenné a kostěné nástroje) i nemovité (ohniště, jáma, kulturní vrstva), které jsou "pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku" 
a "zachovaly se zpravidla pod zemí" (§ 23, odst. 1).

Z výše uvedeného nedoporučujeme povolovat veškeré aktivity vedoucí ke zvýšené návštěvnosti skalních dutin na území CHKO Český ráj (kupř. nocleh/táboření ve skalních dutinách, čištění skalních dutin od odpadu bez odborného dohledu apod.).

Závěrem je vhodné dodat, že za poškození jeskyně, její součásti nebo povrchového přírodního jevu, který s jeskyní souvisí, ukládá orgán ochrany přírody podle zákona 114/1992 Sb. pokutu ve výši do 10 000 Kč (fyzická osoba), případně až do výše 
500 000 Kč (osoba právnická či fyzická osoba, jenž spáchala přestupek při výkonu podnikatelské činnosti). Dojde-li zároveň 
k narušení archeologických situací (nemovitého archeologického nálezu) byl přestoupen památkový zákon a pravděpodobně také spáchán trestný čin poškozování cizí věci (§ 257 trestního zákona).

Správa CHKO Český ráj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt