Správa CHKO Český ráj >> Činnost pracoviště >> Architektonické limity staveb

Architektonické limity staveb

Formuláře a žádosti ke stavebnímu řízení is můžete stáhnout v sekci Dokumenty ke stažení.

 

Urbanistické, objemové a architektonické limity

Z hlediska ochrany přírody a krajiny se posuzuje především umístění stavby vzhledem k charakteru krajinného rázu místa, její objem ve vztahu k zástavbě a pohledové ztvárnění detailu. Konstrukční prvky pouze do té míry, pokud ovlivňují vzhled stavby. Proto je pro posouzení stavby prioritním podkladem přesný zákres umístění do situace a pohledy.

Na území CHKO Český ráj existují chatové a zahrádkářské kolonie,zejména v části rozšířené v roce 2002. Jejich harmonické začlenění do krajiny je problematické, vždy budou více či méně rušivým prvkem v krajině. Vznik nových a rozšiřování stávajících chatových a zahrádkařských kolonií nebude dsouhlasován.

Vzhledem k různosti staveb v CHKO je pro stanovení limitů území rozděleno do osmi oblastí. Tyto oblasti odpovídají dělení v kapitole "Architektura". Stavby se v jednotlivých oblastech liší především svým objemem, tzn. délkou, šířkou a výškou, počty oken ve štítech, přítomností pavlače, typem konstrukce atd. Vzhledem k těmto odlišnostem nelze zprůměrováním všech, pro každou oblast jiných a tím také typických, znaků vytvořit univerzální limity pro výstavbu v rámci celé CHKO. V každé oblasti jsou stanoveny zvláštní objemové limity vycházející z typů architektury charakteristické pro danou oblast. Urbanistické limity platí obecně pro celé území CHKO Český ráj.

roubenka v Besedicích, Foto: Irena Česká

Urbanistické limity

Urbanistické limity jsou určující pro umisťování nových staveb. Jedná se především o vztahy k okolní krajině (hranám, depresím, horizontům, průhledům, krajinným dominantám), k okolním stavbám (vzdálenost, orientace, stavební čára, dispozice v rámci souboru staveb) a vazbu na inženýrské sítě. Je nutno vycházet ze situace v místě a jednotlivého záměru, zda jde o nový solitérní objekt, nebo o doplnění například zemědělské usedlosti. Zástavba by neměla být zahušťována nad míru v kraji obvyklou a naopak by neměly vznikat v krajině nové osady či samoty. Pro posouzení umístění stavby je ve složitějších případech nutný zákres do fotografie.

Objemové limity

Mezi objemové limity patří především podlažnost a výška hřebene stavby vůči ostatním stavbám, poměry šířky k délce a šířky k výšce, dále výška okapní hrany nad terénem a sklon střechy. Výchozím měřítkem pro stavbu jsou stavby stejného nebo podobného způsobu užívání v jejím nejbližším okolí pokud se nejedná o stavby architektonicky problematické. Stavba svým objemem musí respektovat okolní zástavbu Pro posouzení umístění a objemu staveb bude ve sporných případech požadován zákres do fotografie.

Typickým příkladem objemově neodpovídajících staveb jsou na jedné straně rekreační chaty do 50 m2 na straně druhé vícepodlažní bytové domy na vesnicích a výrobní haly. Zahradní či rekreačními chaty jako hlavní stavby na pozemku, se zastavěnou plochou menší než 50 m2, budou možné pouze v IV. zóně v zahrádkářských koloniích vymezených dle schválené ÚPD. Ve 4. zóně mimo zahrádkářské kolonie bude umožněna výstavba i rekreačních domků; z důvodů dodržení objemových limitů je třeba, aby se jejich zastavěná plocha blížila 80 m2.

 Pro celé území obecně platí tyto tři limitující faktory:

  • půdorys tvaru obdélníku, "T", "L", s poměrem stran zpravidla větším než 5:3
  • šířka štítové stěny respektující šířku okolní zástavby (6 m - 8,5)
  • střechy sedlové
  • sklon střechy v rozmezí 40 - 45°
  • hřeben orientován rovnoběžně s podélnou stranou domu
  • výška hřebene a okapu respektující výšku okolní zástavby, převážně nepřesahující cca 7,0 m
  • podlažnost: přízemí + podkroví

Architektonické limity

Architektonické limity jsou dány architektonickou návazností na okolní objekty. Objektem, případně objekty, oproti kterým bude stavba posuzována, bude zachovalý objekt historické hodnoty, lidová stavba nebo slohový objekt, zvlášť pokud se jedná o objekt typický v oblasti. U rekonstrukcí se návrh posuzuje i vůči původnímu stavu. Podle zón a okolní zástavby budou diferencovány požadavky na architektonické ztvárnění od celkové barevnosti až po detail.

Doporučení k architektonickému ztvárnění objektů

Údaje v této části se týkají domů pro bydlení. Při objektech s jinou funkcí je vhodné vycházet z charakteru zástavby obdobného typu, zejména hospodářských objektů, nejsou-li to objekty esteticky poškozující sídlo či krajinu. Vždy je nutno vycházet z konkrétního místa. Při respektování níže uvedených bodů by nemělo dojít ke střetu při vydávání souhlasu k umístění či povolení stavby. Pro celé území jsou obecně platné následující znaky architektonického ztvárnění objektů:

  • umístění vstupu do domu musí respektovat tradiční orientaci vstupu z delší části objektu
  • domy nasadit na terén nízkým soklem, jeho výška - nepřesáhne 0,5 m nad terén (ve svažitém terénu platí tato limitní hodnota vztažena k nejnižší části soklu), polozapuštěné suterény, které se navenek projevují zvýšením soklu, nejsou pro krajinu Českého ráje typické a jsou pro venkovskou výstavbu nepřípustné
  • štítová stěna má u přízemních objektů tvar ležatého obdélníku,výška nadezdívky u přízemních objektů nepřesáhne 0,9 m; u patrových domů je nadezdívka cizím prvkem a neměla by se vůbec objevit; okna umísťovat symetricky, při asymetrickém nasazení střechy se tato asymetrie projevuje i v samotném štítu; u zděných staveb štít opticky oddělit od přízemí resp. patra, u tradičních vesnických staveb se tak děje prkenným bedněním případně profilací omítky
  • balkony a lodžie jsou atypickým prvkem v Českém ráji, na stavbách lidové architektury se objevují pouze pavlače; tento motiv je možné v místech, kde se pavlače vyskytují, použít; jsou to oblasti Maloskalska, Podvyskeřska-Podtrosecka, Sobotecka a Žďárska.
  • hlavní okna obdélná, osazovaná na výšku, dělená, s poměrem stran cca 2:3 až 4:5, šířka oken typická pro oblast Českého ráje se pohybuje v rozmezí 0,7 až 1,2 m; velikost oken ve štítové stěně se směrem vzhůru zmenšuje, pouze v oblasti Žďárska se u patrových domů objevuje shodná velikost i členění oken přízemí a patra; plocha stěny venkovského domu vždy výrazně přesahuje nad plochou oken; počet oken ve štítové stěně se v oblastech Maloskalska a Podkozákovska pohybuje mezi 2 až 4, na Jičínsku a Sobotecku, v oblastech Branžežska, Žďárska, Turnovska a Podvyskeřska-Podtrosecka jsou většinou 2, u širších objektů 3
  • vikýř umísťovat s ohledem na historickou zástavbu jako součást vstupního rizalitu nebo nad vstupem
  • prvky v oblasti Českého ráje netypické, jako jsou francouzská okna, velké prosklené plochy, střešní okna, je možné realizovat při dodržení zásad o převaze plochy stěny nad plochou okna, u prosklených štítů o převažující svislosti v jejich členění; užití francouzských oken pouze na okapních stranách domů aby nedocházelo k narušení uspořádání štítových stěn; větší počty vikýřů je třeba situovat do uzavřených dvorů, aby jimi nebyly narušeny souvislé plochy střech
  • pro vnější povrchové úpravy obvodových stěn používat tradiční prvky, jakými jsou hladké omítky, dřevěné obklady, vlastní trámy roubení, kamenné prvky výhradně pískovcové; případné obklady musí svým rastrem odpovídat proporcím stavby
  • pultové střechy se vyskytují pouze výjmečně na doplňkových stavbách, kdy jsou tyto přistavěny k hlavnímu objektu, zpravidla stodole; v obdobných případech je možné takové střechy použít
  • střešní krytina - materiál, který je v souladu s okolními stavbami; vhodné jsou pálené tašky, vláknocementové šablony, dřevěný, plastový případně živičný šindel; hmota střechy musí být v souladu s hmotou celé stavby, v případě masivních betonových tašek nebo vlnitých plechů je tato harmonie často narušena

komín umístěn v blízkosti hřebene střechy, mimo obvodové zdi. Z hlediska jeho umisťování na stavbách je nevhodná poloha u okapní hrany střechy a u štítu

 

Správa CHKO Český ráj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt