Příhrazské skály-7 zastaveni

   Milí návštěvníci, vítejte na zastavení č. 7 - Invazní druhy rostlin

    Mapu můžete zvětšit kliknutím do mapy

 

 Čím jednotlivé druhy invazních rostlin škodí a jakým způsobem jejich výskyt v přírodě omezujeme?

    

 Trnovník akát je nepůvodní dřevina, která se stala nedílnou součástí naší krajiny. Ve volné přírodě se masivně šíří pomocí kořenových i kmenových výmladků a vytlačuje ostatní rostliny, tím způsobuje narušení původní dřevinné a často i bylinné skladby porostu. Je schopný obohacovat půdu dusíkem, vylučovat do ní toxiny a tím měnit její vlastnosti. Tuto invazní dřevinu je nutné ve volné přírodě eliminovat, zejména její výskyt v botanicky cenných lokalitách. Trnovník akát lze likvidovat biologicky, mechanicky a chemicky. Biologicky lze akát likvidovat například pastvou koz či ovcí. Pastvou lze omezovat zejména výmladnost akátu. Mechanicky lze likvidovat akát prostřednictvím různých metod jako například kroužkování či tzv. igelitování. Chemické likvidaci zpravidla předchází výřez dřevin a následné provedení chemického nátěru řezných ploch a výmladků. Volba vhodné metody je vždy závislá na mnoha faktorech například velikosti dřeviny, typu stanoviště atd. Likvidaci akátu je nutné provádět průběžně. Po jednom provedeném zásahu se akát stoprocentně nezlikviduje, zásahem pouze omezíme jeho výskyt a roztažnost. V následujících letech je nutné akátové plochy monitorovat a případně opakovat zásahy.

   Křídlatka je nepůvodní rostlina, která k nám byla dovezena z Japonska a z ostrova Sachalin. Ve volné krajině se ale začala velmi rychle šířit a vytlačovat původní rostliny. Často bývala vysazována i jako okrasná rostlina v zahrádkách. Je to vytrvalá a rychle rostoucí rostlina. Křídlatky jsou schopné produkovat látky s alelopatickými vlastnostmi, akumulovat těžké kovy (např. olovo) a měnit vlastnosti půdy. Mají podzemní oddenky, kterými se šíří, díky tomu je jejich likvidace velice komplikovaná. Nejúčinnějším způsob hubení je kombinace mechanických a chemických metod. Mezi mechanické metody patří sečení, spásání či vyrývání. Pokud je křídlatka likvidována sečením, je nutné zlikvidovat i posečenou hmotu křídlatek, jelikož i odstraněná nadzemní hmota je schopná zakořenit, vykvést a vysemenit. Po mechanickém zásahu by měl následovat chemický zásah spočívající v bodové aplikaci totálního systémového herbicidu. Aplikace by v optimálním případě měla být prováděna 2x ročně. V některých dostupných zdrojích se doporučuje provádět mechanický zásah na jaře a chemickou likvidaci na konci vegetační sezóny (srpen). Likvidaci křídlatky je každopádně nutné každoročně opakovat. Křídlatka bývá likvidována i několik let.

 

   Borovice vejmutovka je invazní dřevina, která představuje vážnou hrozbu především pro lesní společenstva reliktních borů, ze kterých vytlačuje jejich původní dominantu borovici lesní. Na lokalitách, na kterých převládne, mění vlastnosti původního stanoviště (zejména chemismus půdy) v takové míře, že zcela eliminuje původní druhy podrostu (zdroj: HADINCOVÁ, V. A KOL.(1997) : Invazní druh Pinus strobus v Labských pískovcích. Zprávy Čes. Bot.Spol., Praha, 32, Mater. 14: 63-79.). Borovice vejmutovka roste oproti borovici lesní rychleji a vytváří mohutnější koruny. Spontánně zmlazuje zejména v borových lesích pískovcových skalních měst. Zamezit jejímu šíření v cenných lokalitách, jako jsou např. přírodní rezervace, přírodní památky atd., lze provedením její úplné likvidace z porostu, konkrétně intenzivním kácením starých jedinců a výřezem náletu. Po odstranění borovice vejmutovky z porostu je vhodné vysadit stanovištně původní druhy dřevin s cílem obnovení původní dřevinné skladby. Je součástí lesních porostů v PR Příhrazské skály, kde byla v minulosti vysazována jako produkční dřevina.

 

   Dub červený je nepůvodní dřevina, která pochází ze Severní Ameriky. Ve volné krajině se masivně šíří. V místech jeho výskytu dochází k výraznému ovlivnění půdních podmínek do takové míry, že stanovištně původní dřeviny jsou jím vytlačovány. Půdní vlastnosti jsou ovlivňovány zejména kyselostí jeho spadaných listů. V porostu dubu červeného nerostou ani podrostové rostliny (zejména jarní byliny).  Na šíření tohoto druhu se podílejí i ptáci, zejména sojky, které se živí jeho plody. Zamezit šíření dubu červeného v cenných lokalitách, jako jsou např. přírodní rezervace, přírodní památky atd., lze provedením jeho úplné likvidace z porostu, konkrétně intenzivním kácením starých jedinců a výřezem náletu. Po jejich odstranění z porostu je vhodné vysadit stanovištně původní druhy dřevin s cílem obnovení původní dřevinné skladby. Je součástí lesních porostů v PR Příhrazské skály, kde byl v minulosti vysazován jako produkční dřevina.

 

Správa CHKO Český ráj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt